Poprvé!

Co by mohlo být poprvé? Každého okamžitě napadne několik věcí. Tato výprava těch „poprvé“ měla víc. Jedna z hlavních bylo, že jsem jel se svou přítelkyní a poprvé jsem nejel se svým kamarádem Lukášem.

Celou výpravu jsem vyřešil celkem šalamounsky. Jak skloubit v létě dovolenou a zároveň vášeň zvanou „ryby“? Vymyslel jsem to pro mě jednoduše, vyjedeme na výpravu do zahraničí, kde bude teplo a ona se může slunit a koupat, já můžu chytat kapry. Vybral jsem dobře známý revír, kde mám s místními kapry pořád nevyřešené účty.

Cesta ubíhá v pohodě a občas se prostřídáme, aby nebyla taková nuda. Ráno přijíždíme k vodě, kde už o den dřív chytají naši kamarádi Martin s Žanetou. K mé nelibosti všechna dobrá místa jsou obsazená a tak jsem se musel spokojit s místem vedle našich kamarádů. Na druhou stranu, holky si můžou pokecat a my chlapi se můžeme věnovat samotnému rybolovu. Zjišťuji, že ryby berou jen v noci a za první noc má Martin tři kapry, největšího 15 kg, to je pěkný.

Okolo poledne nacházím ve vodě krásnou lavici která padá ze 3 do 5,5m. Klipuji marker a už házím první rakety boiliem a partiklem. Za nástrahy volím osvědčenou Chiméru Red, PitBulla – Krilla a pro mě slibnou věc a to je wafftersku Code Red od firmy Sonubaits.

Pomalu se stmívá a ještě dohazuji pár raket, zrovna při dopadu jedné rakety se rozjíždí můj pravý prut a cítím, jak si to ryba míří doleva, po pár minutách už v podložce leží pěkný 16 kg těžký lysec, který neodolal wafftersce Code Red. Kontakt s kapry byl navázaný a to je dobře. Večer přichází ještě jeden záběr, ale ten se nepodařil proměnit a do rána byl klid.

Odpoledne se zastavují místní rybáři a radí, že přímo na lavici a v její blízkosti to není až tak žhavé a že mám chytat raději o 15 m za ní dál. Tak jsem to na noc vyzkoušel a chytal od sta do 115 metrů. Navečer se zase rozjíždí nejvzdálenější prut s Waffterskou Code red. Pěkný lysec s váhou 15,40 kg udělal radost a po chvíli jsem zdolal šupináče 8 kg. Opět  se rozjíždí další prut na Krilla, tah je pěkný a tak si říkám „ať si to holka užije“.

Volám Lucku „pojď a vyzkoušej si to, jaký to je“. Na to, že měla prut poprvé v ruce, tak mě po chvilce navádí do podběráku lysce 15 kg. Byla šťastná, že se to podařilo. Do rána už záběry nejsou a aspoň se můžu v klidu vyspat.

Středa – je skoro stejná, jako dny před tím (na záběry), takže přes den nula. Ještě se ani nezačalo stmívat a rozjíždí se Code red a na konci je 9 kg těžký šupináč. Po pár minutách se rozjíždí Chimera Red a přenechávám prut Lucce, bohužel při souboji u břehu byl kapr šikovnější a vyřízl se. Po půl hodině záběr opět na Code red s lyscem 15 kg. Tím série záběrů končí.

Ve čtvrtek přes den opět bez ryby. Domluvil jsme se s Luckou, že když ryby tolik neberou a doma je práce hodně, tak že pojedeme v pátek dopoledne. Nedalo mi to, pořád jsem doufal v nějakého místního velikána a tak jsem navýšil krmnou kampaň na dvojnásobek. Vsadil jsem na tutovky, takže jsem nastražil Code Red, Chimeru Red a Ramba s ovocnou plovkou.

Okolo půl desáté přichází pomalý záběr na Chiméru a silný tah. Bohužel jak to tak někdy bývá, silon nevydržel ostré hrany na lavici a kapr je pryč. Znovu navazuji a přehazuji tento prut a sedím si pak asi ještě hodinu na břehu a přemýšlím nad tím, proč Matrin, který chytá o cca 15 metrů dál, tak má záběry až pozdě v noci. Přerušuje mě souvislý tón hlásiče a zasekávám, cítím tah a cívka se pomalu odvíjí. Po deseti minutách se mi podařilo dostat kapra ke břehu, sice asi o 30 metrů napravo, ale alespoň jsem měl možnost kapra zahlídnout. Na chvíli jsem viděl širokého lysce a byl jsem vnitřně spokojený. Jakmile kapr zjistil, že je u břehu, začal zase souboj na několik dalších minut. Až v podložce si přesně všímám, jak je kapr veliký. Po odečtení saku váha ukazuje nádherných 25 kg. Následuje pár fotek a lysec už mizí v travách do hloubky. Do rána zase opět klid.

Ráno následuje balení, mohlo by být pohodové, kdyby ale nezačalo pršet a tak věci do auta nějak naházíme a nezdržujeme se s detaily.

Pár slov na závěr. Co se týče nástrah, tak jsem se utvrdil v tom, že Chiméra Red a Rambo jsou mými pilíři, které vždy zachytají. Waffterky Code Red od firmy Sonubaits mě mile překvapily, že jsou až tak úspěšné, a to jsem je měl u vody poprvé. Tento typ nástrahy poslední sezóny preferuji a alespoň se trochu odlišuji od ostatních. Byly to pěkné a úspěšně strávené dny u vody.

Za CT Carpe Diem

Roman Cechmeister