DK – CARP BLOG – JARNÍ SPLYNUTÍ S PŘÍRODOU A KRÁSNÉ DIVOKÉ RYBY
Zdravím všechny naše příznivce.
Vím, že už začíná podzim a pomalu přichází to správné kaprové počasí pro druhou polovinu sezóny, nicméně já se teď v několika větách ohlédnu zpět do jarního období, které je pro lov kaprů také jak dělané.
Na jaře s Vaškem obrážíme revíry, které máme v našem nejbližším okolí, podnikáme sem většinou krátké večerní akce a někdy si dáme nějakou přesnočku. Letos tomu nebylo jinak, ale kvůli mému pracovnímu vytížení, práci na domě apod., jsem nemohl Vaškovi, co se týče docházek, ani zdaleka konkurovat. Naštěstí sv. Petr stál při mně, a tak mých pár vycházek na začátku jara bylo produktivních a podařilo se mi chytit několik ryb a některé jsem si i vyfotil. Mise chytit kapra, než začne kvést řepka byla splněna a moje rybářská dušička tak mohla být klidná…jinak určitě každý kaprař zná tu jarní nervozitu, než se mu do podběráku podaří dostat první slušnou rybu sezóny.
Jako vrchol jara jsme měli s Vaškem naplánovanou vícedenní výpravu, kterou jsme naplánovali daleko mimo „náš rajón“. Cesta nás zavedla ke staré téměř zapomenuté pískovně, kde opravdu dávaly lišky dobrou noc. Tohle místo bylo tou pravou oddychovkou od všedních dní plných každodenní rutiny. Tady člověk opravdu mohl plně splynout s přírodou, žádná vydupaná místa na břehu, za zády les plný zvířat, v noci naprostá tma bez světelného smogu a k tomu všemu před námi voda s pěknými rybami.
Jenže…
Očekávání bylo velké a já první dva dny dostal do podběráku jen líny. Kapři se na mém místě z nějakého důvodu prostě nekrmili. Velikost línu byla sice kapitální, ale musím přiznat, že po několikátém línovi v řadě a ukrajujícímu se času, jsem chtěl chytit kapra. Navíc o kus vedle seděl Vašek a tomu se od začátku dařilo pravidelně kapry tahat.
Přišlo rozhodnutí se přestěhovat. Ze startu jsem chytal na užší časti pískovny, kde jsem se snažil odchytávat ryby okolo protějšího břehu, bohužel marně, a tak jsem se přesunul dál na volnější vodu, kde jsem se snažil prochytávat místa dál od protějšího břehu a měl zde více možností, kam prut nahodit. Ryby se tam ukazovaly a já je chtěl stáhnout na menší prostor, takže jsem zvolil trochu masivnější zakrmení mixem pelet, boilie a methodmixu pomocí spombu. Na krmení a na lov jsem sebou jsem si vzal tři druhy boilies, a to Skunka, Apače a Chiméru Red.
Noc byla hluchá a ráno taky, ale odpoledne už přišel první vytoužený záběr od kapra. Past sklapla, montáž zafungovala a kapr po chvíli vplul do podběráku. Jednalo se o pěkně zbarveného lysce, který mi po několika dnech udělal opravdu velkou radost, a hlavně vlil nový optimismus do zbytku výpravy.
Přišla změna, krásné slunečné počasí bylo vystřídáno deštěm a mírným ochlazením. Rybám tohle naštěstí nevadilo, spíše naopak a já zdolával dalšího kapra. Jakmile se dostal kapr blíže ke mně, tak se pokusil několikrát zajet pod břeh do převislých stromů. Díky prsačkám jsem mohl ale jít do vody, a tak jsem ho z pod stromů dostal a navedl až do podběráku. Tentokrát se jednalo hodně tmavého šupináče s hodně slušnou ocasní ploutví. Takto vybarvené ryby mám rád, jsou totiž odlišné od standardu a člověku se tak více vryjí do paměti. Úspěšná byla montáž Ronnie Rig s boostrovaným Skunkem, která byla nahozena kousek za krmné místo.
Poslední ráno…
Vydržet makat a věřit až do konce se vyplácí a na této výpravě se mi to opět potvrdilo. Nelenil jsem, přestěhoval se a změnil pár věcí, a i díky těmto rozhodnutím mi mohl poslední ráno přijít záběr, na jehož konci byla ryba, pro kterou jsem si tam přijel. Nemyslím to jako „target fish“, ale jako pěkně stavěnou rybu s hodně slušnou váhou, což šupináč, který se mi vyvalil do podběráku bezezbytku splňoval. Všechno ze mě nějak spadlo, mrholilo, bylo chladno, ale mě to bylo všechno jedno, protože jsem si užíval tenhle skvělý okamžik. Kapra jsme zdokumentovali a mazal zpět do pískovny. Třešnička na dort nakonec přišla a já už v poklidu mohl začít balit věci.
Závěr…
Pruty balím vždy úplně nakonec, což se mi již nejednou vyplatilo, a proto i na této výpravě jsem jejich vytáhnutí nechával až na závěr. Mířím samozřejmě k tomu, že při balení se mi rozjel jeden z prutů a já si mohl užít výpravu do jejího samotného konce. Netrvalo to moc dlouho a po krátké přetahované okolo břehu byl kapr v podběráku. Každá ryba z téhle výpravy byla něčím zajímavá a ani tenhle poslední šupináč nebyl výjimkou. Tentokrát to byl pro změnu hodně dlouhý stříbrný šupináč, který se nechal zlákat na jednu těžkou kouli 24mm Chiméry Red. Tak a tohle byl opravdu poslední rozlučkový kapr, kterým končím tento jarní report od vody.
Podzim je před námi, tak si ho u vody pořádně užijme.
Mě v blízké době čeká závod Stairs 2 Hell, takže už se na něj plně připravuji a budu samozřejmě rád, když našemu teamu budete držet palce.
Dalibor Koutný
