Dva měsíce prázdnin

Jelikož jsem se rozhodl k poslednímu dubnu 2017 pozměnit zaměstnání, využil jsem možnost vzít si delší volno. A to až do srpna! Plán na prázdniny byl jasný: maximálně se pověnuji kaprům. Parťák Tomáš byl v tu dobu v dost podobné situaci a tak vyrazíme společně.

Začal jsem se svým tátou a jeho známým na kapřích závodech na Liščím jezeru. Celkem se nám dařilo, je to malinká, ale zrádná voda. Po urputném boji, který zahrnoval mimo jiné i čtyřdenní spaní v močálu a mraky komárů jsme skončili čtvrtí. V posledních hodinách jsem ztratil 3 pěknější ryby.

Po návratu ze závodů nám pár dní zabere dát dohromady vše potřebné, od baterek do člunů až po krmení. Máme velký plán: projet „V“ a „Za“ naším městem co největší úsek a samozřejmě i něco pochytat. K tomu nám pomůžou tři čluny, jelikož bagáže je spousta a s auty je to většinou komplikované. Tak tedy volíme lodní dopravu.

Je 9. května. V naší oblíbené restauraci dáme na dlouhou dobu ,,normální“ jídlo, naložíme auta a vozíky a k večeru už vybalujeme na prvním fleku. Zvolili jsme s Tomem místo přímo pod náměstím, pod mostem. Zde trávíme 4 dny a chytáme zhruba 30 kaprů, asi pět z toho má přes 10 kileček. Poslední noc se mi daří krásná šupinatá 18,5 kg. Je zhruba 22:00 hodin, prší a pomalu začínáme balit. V nejlepším se má přestat a tak o půlnoci nakládáme do člunů a přemisťujeme se.

Zhruba kilák po proudu, spíš už za městem, ve strašném dešti, ve dvě ráno vytahujeme věci ze člunů a Tomáš se ode mě trochu vzdaluje. Ale jen o 100 metrů. Na těchto místech kempujeme 6 dní. První 3-4 dny se tahalo fest. Kapři, tloušti, občas cejni, hlásiče nestíhaly hlásit. Super zážitek jsem měl jedno ráno, asi v 8:00, kdy jsem ani nestíhal sekat a skákat do člunu. Jsem na vodě přes půl hodiny a nevím kolik set metrů po proudu. Ke břehu si vezu pěkného macka. Pro krásnou fotku udělám vše a tak posílám přítelku Hedu po kolena do vody s foťákem na krku. Poté přicházím na to, že je to ta samá 18 půlka, kterou jsem chytil před pár dny kilometr proti proudu. Hladový to kapr!

Heda pendluje mezi prací a rybama, je tu s námi každou volnou chvíli a na momentálním fleku velice spokojená. Aby ne, se svým jediným prutem nás pěkně školí. Spoustu pánvičkářů, tloušťů a jedno odpoledne krásnou nahatou jedenáctku. Večer na to před půlnocí zasekne a zdolává pupkatého lysce s obří jizvou na boku vážícího 14 kilo. Má strašnou radost. Běží za Tomem, štípne mu prsačky a bez jediného protestu už stojí po pás ve vodě a fotí se s tou krásnou rybou. Říká, že je náhoďačka.

Tím krasojízda pomalu končí nám i Hedě a tak chystáme další přesun. Kotel kaprů za námi. Suneme se pomalu po proudu a echolotem mapujeme dno. Nakonec vybalujeme o 5 km dál po proudu na protějším břehu. V tu dobu už se za námi chystá vzácná návštěva až z Opavy – Rosťa. Tom potřebuje na víkend domů a tak si s Rosťou předávají flek. Rosťa se na velkou řeku těšil a já mu přeji pěknou chytačku. Ta se i koná.

Po celkem úspěšném víkendu opět nakládáme bagáž a suneme se téměř naproti. Tomíka dohnaly povinnosti a tak zůstáváme s Rosťou a Hedou týden sami. Začátek týdne se Rosťovi vážně daří, tahá kapry i amury a občas se splete i ten cejnek. Pak ale pomalu začal padat topol. Znamenalo to rapidní pokles záběrů a Rosťův odjezd o den dříve, kvůli silně atakující alergii. Já ale výpravu ještě ukončit nechci a tak se rozhoduji pro alternativní řešení – nedaleké jezero.

Dám si dva dny doma, doplním síly a zásoby a vyrážím. Už sám, jen Heda stále statečně lítá mezi prací a rybama. Zde trávím třicet dní. Občas je boj mezi mými vlasci a koupáči, ale s tím musím bohužel počítat. Lidi jsou všelijací a ze třicetipěti hektarové vody je přece nejlepší plavat přímo napříč mými vlasci a ještě pěkně při břehu v největší hloubce. Přes to všechno má toto jezero pro mě zvláštní význam, strávil jsem zde dětství a začal s rybařinou. Setkávám se zde se starými známými a poznávám i nové tváře. Dozvídám se spoustu věcí a nad většinou mi zůstává rozum stát. Za měsíc na jezeru si připisuji dalších 150 ulovených ryb. Jsem spokojen.

Teď už musím své dva měsíce prázdnin ukončit, ale ještě mám měsíc, tak se na jezero ještě na 10 dní vrátím. Ještě jednou se za námi přijede na týden podívat Rosťa a dorazil i zbytek našeho kaprového klanu. Po letech jsme se sešli takhle hezky všichni a náramně jsme si ten víkend pospolu užili. I když na záběry už to bylo slabší.

Výprava je u konce a vrátil jsem se zpátky do starých vyjetých víkendových kolejí. Občas tomu dám ještě pár hodin přes den, ale mé dva měsíce prázdnin skončily.

Zažil jsem 64 dní krásných zážitků, hlavně díky Apačovi, Banánu a Famózní švestce.

Jakub Souček