Ve znamení pop-up boilie

V polovině října jsem se vydal s kamarádem Romanem na naši druhou letošní zahraniční výpravu. Jednalo se o menší jezero s rozlohou kolem 20 hektarů s velmi členitým dnem. Byla to naše první návštěva a tak jsme byli plni očekávání. Na cestu jsme vyrazili v neděli  hodinu před půlnocí, čekalo nás více jak 750 kilometrů, které nám velice rychle utekly a v pondělí ráno už jsme stáli u jezera. Po zakoupení povolenky jsme se vydali na místo. Zvolili jsme část jezera s nejhlubšími partiemi, kde však měli kapři nejvíce klidu a nikdo poblíž nerybařil. Jako již tradičně jsme rozlosovali místa a na Romana opět vyšla strana po mé pravici, po panáku dobrého pití vodníkovi jsme se pustili do příprav na samotný rybolov.

Na této vodě je povoleno zavážení a tak jsme poměrně důkladně zmapovali naši oblast echolotem. Já jsem si vybral mělčí místo těsně u ostrova a další na „dohod“ v polovině zátoky s největší hloubkou sedm metrů. Roman věřil místu těsně u břehu pod převislým keřem, kde hloubka pozvolna klesala až do tří metrů, druhé místo kousek ode mne taktéž na dohod v nejhlubším místě naší zátoky.

Na prut, jež jsem nahazoval, nastražuji oblíbenou švestkovou plovku doplněnou PVA punčochou naplněnou metod mixem s 10 cm dlouhým návazcem.  Háček jsem použil CRV č. 8 a jen lehce „nakobroval“ pár kuliček do malého prostoru okolo nástrahy. Místo, na  které bylo nutno zavážet, jsem rozkrmil větší dávkou pelet a boilí, jako nástrahu jsem zvolil Kořeněného Tuňáka na panáčka na 30 cm dlouhém návazci z fluocarbonu s háčkem LSK č. 6. Roman použil úplně stejnou strategii, jen navázal cca 25 cm dlouhý návazec Blow back rig s háčkem LSK č.6. Na druhý prut putoval návazec German rig ze ztužené šnůrky s háčkem CRV č.6 a boilí Chiméra Red a tak už jsme čekali na záběr.

Ten se mi dostavil celkem rychle na plovoucí boilie, kapr vážil lehce přes 15 kilogramů, dobrý start pomyslel jsem si. Odpoledne se na podložku podíval ještě o půl kg lehčí kolega ze zavážky s váhou 14,70 kg a navečer i menší lysec 12 kg. Pruty jsme navečer převezli a čekali, co se bude dít. Roman byl zatím bez kontaktu. Tato situace byla poměrně nestandardní, protože obvykle mám pomalejší starty a vynahrazuji si to ke konci výpravy. Druhý den proměňuji pouze dva záběry z pěti a zdolávám další dva hezké kapry jednoho  17 kilového srdnatého bojovníka a kulatého lysce s váhou kolem 8 kg.

Na celém jezeře již 24 hodin nechytil nikdo jiný rybu, bohužel, včetně mého kolegy a tak jsem byl se svým výsledkem velice spokojen evidentně byli kapři přede mnou. Po večeři se Roman rozhodl, že můj 5-ti kaprový náskok stačí, a tak konečně zdolal kapříka s váhou 11,80 kg. Šupík zabral na Červenou Chiméru s ovocnou plovkou.

Kapři se před námi ukazovali, ale byli velice letargičtí a plaší, z našich míst okamžitě odjeli hned jak jsme se ukázali s člunem na vodě. Třetí den jsem si k svátku nadělil posledního kapra šupináče s váhou 16,10 kg na neutrálně vyváženého Ramba. Od té doby mé hlásiče mlčely, byl to koncert jednoho muže a jedné nástrahy :).

Záběry na jezeře byly ojedinělé a nedalo se říct, že by někdo chytal pravidelně. Celý den bylo nádherné slunečné počasí, kapři se nekrmili a sbírali jedny z posledních slunečných paprsků tohoto podzimu. Rozhodl jsem se počkat na opravdové sele a plovoucí boilí vyměnil za těžké 20 mm kuličky. Na pruty tedy nastražil dvě vysušené kuličky Seabombu, přihodil jen pár koulí boilies stejné příchuti a hrst Kapřích pelet ve velikosti 25 mm. Chtěl jsem nechat místa v klidu. Parťák na to šel jinak a rozhodl se kapry vyhledávat s velice atraktivní plovoucí nástrahou na návazci Ronnie Rig.

Jeho sérii odstartoval narozeninový kapr s váhou 14,40 kg na pop-up banán-med, kterou nám kluci z firmy Chytil ochotně vyrobili. Zdolávání tohoto kapra mělo zajímavý konec a to když musel kvůli vázce za kaprem na loď. Kapr po chvíli z vázky vyjel a tak nezbývalo než jej podebrat. V zápalu boje však zapomněl, že baterie od elektromotoru byla na nabíječce. Ke vší smůle v lodi zůstalo jen jedno pádlo. A tak jej čekalo zdlouhavé pádlování na přídi člunu s přišlápnutou síťkou podběráku s kaprem ve vodě na boku lodi. Na kombinaci banán med „dělal“ každý den dva záběry a do pátečního večera se mu povedli kapři s váhou 16,76 kg a 11,50 kg.

Poslední noc po setmění přichází krásný záběr na osamocený prut z místa, kde se Romanovi ukazoval po dvě noci krásný kapr. Bohužel návazec nevydržel nápor a o kapra přišel. Hodinu po půlnoci měl další záběr opět na pop-up banán-med a po rychlém boji už je v podložce  krásný lysec. Původně jej chtěl vyháčkovat ještě rozespalý hned v podběráku, zmaten rychlostí souboje. Hned mi bylo jasné, že se jedná o nej kapra výpravy a tak jej vážíme, ručička ukazuje 17,86 kg. Následuje focení, puštění lysce zpět, gratulace … no a panák.

I když jsem od středy již záběr neudělal, byl jsem velice spokojen, jelikož  jsme patřily k nejúspěšnějším rybářům a nachytali nejvíce kaprů. Celkem jsme měli 15 záběrů a chytli 11 kaprů od 8 do 18 kg. Velice se nám osvědčilo použití odlehčeného boilí a lov na samotnou atraktivní plovku s návazcem Ronnie rig. V této zemi jsem společně s parťákem rybařil poprvé a určitě se tam ještě vrátíme. Parťákovi děkuji za super 5 dní u vody. A nezapomeňte, že není důležité nachytat ty největší kapry, ale užít si čas strávený u vody s těmi správnými lidmi.

 Za CT Carpe Diem Lukáš Böhm a Roman Cechmeister