Odveta v kapradí
Je tomu už pěkná řádka let, co jednou ročně podnikáme výpravu na jednu menší pískovnu v Čechách. S oblibou jí říkáme rybářský ráj. Každý rok jsme tam jezdili v období kolem tření kaprů. Někdy se nám podařilo trefit období před, někdy po tření. V loni jsme to chtěli změnit a toto období jsme úplně vynechali s tím, že vyrazíme až na pozdní podzim, chytit si nějaký zlatavý klenot této lokality.
To všechno klaplo a začátkem listopadu jsme byli na místě. Místo zlatavého zimního klenotu jsme strávili čtyři dny pod deštníkem a ani nám to nepíplo. Po pravdě jsme si mysleli, že to na této vodě ani není možné, ale to jsou ryby a patří to k tomu. Takže jsme dostali slušnou lekci a už střádali plány na odvetu.
Čas odvety přišel letos na konci května. Vyrazili jsme na pět dnů s tím, že snad něco chytíme. Taktika lovu byla také jasná, nebát se krmit, což se také ukázalo jako perfektní rozhodnutí.
Po 250 km cestě jsme opět stáli na břehu rybářského ráje a nemohli jsme se dočkat, až vše vybalíme a pruty budou ve vodě. Stalo se tak v neděli odpoledne a po výstavbě veškerého zázemí jsme začali plnými doušky nasávat ten klid a pohodu. Počasí bylo perfektní, ani horko ani zima. Pofukoval vítr, který máme při lovu kaprů velmi rádi. Vše hrálo do karet.
První záběry přichází před setměním. Start byl jako z říše snů. Karel po urputném, více než půl hodinovém souboji zdolal perfektního lysce přes 15 kg a já jsem obratem kontroval také lysým veteránem s váhou přes 16 kg. Po pravdě, o takovém začátku jsme ani nesnili. Následovala noc, kdy jsme toho moc nenaspali, ale už to brali kapři menších rozměrů. Sem tam se do toho připletli také hladoví karasi.
Další opatrný záběr byl až ráno, mysleli jsme, že je to zase karas a hned pod břehem přišel šok. Velmi příjemný šok. Byl to lín opravdu skvělých proporcí s délkou 51 cm. Takového jsme nikdy neviděli a musíme konstatovat, že to je opravdový klenot našich vod. Po pár fotečkách hned mazal zpět do svého vodního světa.
Pětidenní výprava pomalu běžela – teda hodně rychle. Pořád se něco dělo, na odpočinek moc času nebylo. Ryby spolupracovaly naprosto fantasticky a my průběžně nachytali spoustou kaprů. Ryby byly ve skvělé kondici, očividně připraveny na tření. Břicha i menších kaprů byly doslova narvané k prasknutí. Za celou výpravu jsme spotřebovali snad 40 kg boilie a pelet, což není úplně naším zvykem, ale bylo vidět, že apetit kaprů byl pořádný, tak proč jim nedopřát.
Všechno bylo super, ale naše myšlenky se upíraly pořád někam dál, ano, chyběla pověstná třešnička na dortu. Asi při nás stálo štěstí nebo co to bylo, ale ta třešnička skutečně přišla. Poslední podvečer přišel záběr Kájovi, následoval další z urputných soubojů s místními výstavními lysci. Když jsme rybu položili na podložku, tak jsme se na sebe tak zajímavě podívali a já říkám „ty, nepřijde ti nějaký zbytečně velký, nebo se mně to zdá?“ Nezdálo! Váha záhy ukázala přes 20 kg i se sakem. Takže se z toho vyklubal Karlův nový osobáček. Následovalo tradiční zapózování v kapradí, které tady tvořilo asi jediné možné místo pro slušné focení a kapr si majestátně odplul do hlubin místního jezera.
S kapříkem a taťkou se vyfotil také Domča, které si tuto několikadenní akci u vody nenechal ujít. V necelých čtyřech letech zmákl perfektně dlouhou cestu autem, pobyt v přírodě a celou výpravu nám opravdu zpestřil J
Na krmení jsme používali dva druhy boilie – léty prověřená Chiméra Red a k ní naše srdcovka 2S-Scopex Squid. Pod háček jsme následně používali novinky pro letošní rok. Záběry na boosterované boilies nebo waftersky chodily opravdu perfektně, chlapcům ve výrobě se to opravdu povedlo.
Zkoušeli jsme také různé experimenty s plovkama, hromadu železa (ronnie rig) a různé další věci, ale na této málo prochytávané vodě to nepřineslo vůbec nic. Kaprům chutnalo nabízené krmení a platilo to, že čím krmíš, na to chytej!
Čas byl neúprosný a v pátek dopoledne vyrážíme směr domov. Domča za odměnu dostal zastávku u Deviti křízů na jeho oblíbené „hjanolky se kepučem“ a všichni jsme spokojeně dorazili domů, kde nás už čekal tradiční návrat do reality.
Pokud jste to dočetli až sem, tak Vám patří dík a někdy se zas ozveme.
Baďa, Karel a Dominik.
