Zdena Váňa a jeho osobák

Po dlouhé době jsem se vydal na zahraniční výpravu. S manželkou jsme vzali děti, napěchovali auto a vyrazili jsme za novými zážitky s touhou chytit nějakého velikána. Původně jsme chtěli vyjet dříve, ale pracovní povinnosti to nedovolily.

Naši kamarádi Pšenda, Týna a Slávek už vyjeli o 3 dny dřív a dávali nám aktuální info. Při příjezdu k jezeru zrovna Pšenda zdolal krásného 24 kg lysáka, nálada byla skvělá a vidina pěkného kapra vysoká 🙂

Jenže opak byl pravdou, od dalšího dne přestaly ryby brát. Klasika. Z plánovaného
nedělního odjezdu jsme to prodloužili až do úterý, což se vyplatilo, záběry
začaly přibývat, ale pouze v noci a od ryb 8 až 13 kilo.

Červená CHIMÉRA a Rambo je nenechali v klidu. Poslední noc jsme udělali 15 záběrů, z toho 13 proměněných ryb. Bylo to skvělé, hlavně když odjely tři hůlky současně,
bohužel větší rybu nám to nepřineslo, ale i tak hezká rybačka s rodinou a
kamarády.

Po návratu domů jsem dostal nemoc, kterou všichni znáte a to je „Kapří horečka. Starosti v práci šly stranou a v hlavě jsem měl jen souboj s velkým kaprem.

Při troše pracovního štěstí a podpory mé ženy se mě následující týden povedlo uvolnit na 3 dny. Chtěli jsme vyrazit znovu všichni, ale bohužel děti měly zrovna období písemek ve škole.

Odjel jsem tedy sám. Zastavil jsem se na firmě ve Starém Městě, doplnil krmení a vyrazil.

Po příjezdu na jezero jsem byl celkem v šoku, jezero bylo skoro prázdné, ryby nešly. Zakoupil jsem si povolenku a rozhodl jsem se sednout na místo, kde končí ostrov a začíná velká voda. Po zmapovaní dna „markrem“ bylo jasno. Jeden prut jsem dal za blízkou hranu cca 50 metrů, druhý na volnou vodu asi 80 až 90 metrů a třetí před ostrov na 120 m.

Volba nástrah byla po předchozí výpravě jasná CHIMÉRA, Rambo a PitBull krill. Po zakrmení bojlím, partiklem a peletami jsem unavený lehl do bivaku. První záběr přišel na CHIMÉRu od ostrova v noci cca 5 hodin od zakrmení. Kapřík cca 8 kg, do rána přišli ještě dva podobní vše od ostrova.

Ráno jsem začal s krmením, ale za celý den záběr nepřišel. Další noc se vše opakovalo. Po setmění jsem měl 2 záběry a první vetší ryba – lysec 14,52 kg, další zase kolem 8 kg a vše od ostrova. Z volné vody nebyl stále záběr. Přišla poslední noc a já doufal, že to přijde, první záběr pípnul už před setměním a znovu od ostrova, kapr podobné velikosti. Nahodil jsem tam tedy i druhou udici, jen místo Krilla jsem nastražil Játra/glm.

Nad ránem přišel další záběr, tentokrát na Játra a po chvilce nekompromisní jízdy ryba skončila ve vázce. Měl jsem jet domů, ale díky podpoře mé ženy, která za mě vyřídila pracovní povinnosti, jsem mohl zůstat ještě dvě dny. Následující noc opět první záběr z blízké udice na Ramba, chvilku po záseku ryba padá a nic
dalšího nepřišlo, i ostrov mlčel.

Poslední noc přede mnou, psychika na nule a záběry s klesající tendencí (ani u okolních rybářů to nebylo o moc lepší). Zkusil jsem změnu, krmil jsem jen místo u ostrova, kde byly záběry a na blízkém místě za hranou jsem přihodil jen koule Ramba a dvě spomby pelet s methodmixem a nastražil jsem Ramba s Popkou oliheň. Večer se blížil a já doufal v záběry, ale nic, seděl jsem venku před bivakem, pozoroval vodu, všude klid.

Kolem druhé jsem šel spát s pocitem dokonalého vyhoření a touhou jet už domů k rodině. Kolem třetí ráno mě probudila brutální jízda z blízkého místa. Po záseku se ryba okamžitě rozjela směrem doleva k zátoce, držela se u dna a já cítil, jak vlasec brousí o hranu.

Opřel jsem se do prutu, abych ji otočil a nic, jela dál. Po pár minutách se mě už rybu podařilo otočit a asi po půlhodině jsem ji měl u břehu. Viděl jsem jen obří ocasní ploutev šupináče a znovu zmizel.

Po dalším boji kapr končí v podběráku, až jsem se ho snažil vytáhnout z vody mě došlo, s kým mám tu čest. Obrovský šupík! Váha se zastavila na 28,9 kg čisté váhy, super.

Kapra jsem dal do Aviďáckého bazénu XL (podložka na kapry 🙂 zalil vodou a utíkal vzbudit Radka Řeháka, který chytal o 300 m dál. I když bylo po třetí ráno, tak mě ochotně nafotil, takže ještě jednou dík a velké díky i mé ženě a firmě Chytil, protože bez jejich podpory by se tento sen nesplnil.

Do rána už to nepíplo, ale to mi vůbec nevadilo 🙂

 

Zdeněk Váňa