Velký poklad z malé vody

Domluvili jsme se s kamarádem, se kterým jsme chytali naposled jako děcka, že vyrazíme jen na odpoledne po práci posedět a hlavně pokecat na slepé rameno řeky Moravy kousek od baráku. Celé dopoledne bylo hezky, ale jakmile jsme začali rozbalovat pruty, tak se spustil déšť a snad nepřetržitě pršelo až do večerních hodin. Kámoš říkal, že pokud nechytnu velkou rybu, tak se mnou na ryby už nepůjde – motivace velká. Moje taktika, vzhledem k extrémnímu počtu malých kaprů, byla jasná – čím větší nástraha-tím větší úlovek. 24mm Black Panther se stejnou 15mm plovkou byla jasná volba, kterou jsem doplnil jen dvěma velkými kuličkami do PVA punčochy, pak zbývalo už jen čekat, zda se některý z místních větších kaprů splete. Spletli se 2 pěknější.

MS v hokeji bylo dlouhé, tak jsme s kamarádem vyrazili opět na místo činu. Počasí bylo tentokrát hezké a předpokládali jsme, že většina rybářů bude raději sledovat hokej v hospodě než být u vody. Kolem 18 hodiny se 3ha voda zaplnila k prasknutí a pomalu jeden přehazoval druhého – hokej asi netáhl. Trochu znechucen jsem tam nechal ležet velkou kouli Black Panthera se stejnou plovkou a čekal, až bude půlnoc a pojedu domů. Myslím, že už jsme i s kamarádem pomalu hodili flinty do žita, když v tom před půlnocí zakvákal Carpsounder. Po takřka půl hodině přetahování a ukázkovém podebrání (kolega ho podebral bez čelovky, jen za svitu měsíce a v absolutní tichosti, za což mu nesmírně děkuji) mi kolega řekl, že si ho mám dát na podložku sám, že ho nezvedne… Tomu, co se objevilo v podběráku a následně na podložce jsme snad ani jeden nevěřili.

Stalo se v květnu 2019.

David „Otík“ Katrňák