Zářijové vedra
Druhou neděli v září jsem tak jako každý rok zamířil s Lukášem na výpravu za kapry. Předpověď hlásila, že bude přijatelně kolem 25 stupňů s občasnými přeháňkami, po tropickém létě by nám mohlo hrát počasí do karet.
Po příjezdu na náš oblíbený revír zjišťujeme, že jsou všechna místa obsazená a proto musíme „vymyslet“ jiný revír, když jsme několik hodin cesty od domova. Po chvíli nás jeden napadá – revír, o kterém jsme se dozvěděli relativně nedávno a poptávám od místních kamarádů nějaké informace. Jedeme, a po hodině stojíme na břehu revíru s několika ostrovy, kde jsme nikdy nechytali. Většina míst je opět obsazená, při objížďce revíru potkáváme dva mladé kapraře z Rakouska, kteří nás mile pouští na svoje místo, zrovna končí. Jako bonus nám nechávají vařenou kukuřici a tygří ořech, oboje po 20 kg. Chvíli si s nimi příjemně povídám o rybách a o revíru, prostě pohoda, klídek jak by to mělo být.
Po vybalení všeho možného začínám markrovat a zjišťuji, že hloubka je od 2 do 2,5 m. Není moc co vymýšlet a tak klipuji pruty na 115 metrech pro začátek. Na každý prut naházím cca 30 raket, večer přihodím ještě asi po deseti. První záběr přichází až v noci, odměnou je 13 kg pěkný šupináč. Do rána mám na prutu ještě jednoho, ale ten se u břehu vyřízl.
V pondělí dopoledne Lukáš zdolává kapra lehce přes 15 kg, začíná se nějak více oteplovat, než rosničky předpovídaly. Teplota je ve stínu těsně pod 30 st. a to se dá vydržet. Průběžně spombuji a do večera zdolávám 5 kaprů okolo 15 kg a jednoho amurka cca 8 kilo. Rybám nejvíce chutná Chimera Red v obalovačce a wafters Code Red od firmy Sonubaits.
V noci zdolávám jednu rybu a cítím, že dno na lovném místě není zrovna to, co chci. Ráno si dávám práci a nacházím místo s tvrdším dnem na 125 metrech. Přehazuji pruty a dvě hodiny spombuji, dokud nezačíná slunce nesnesitelně pálit. Změna lovného místa se vyplatila. Do oběda zdolávám 4 kapry, největší kapr má slušných 20,40! Opět se vyplatila taktika změna místa ryba jistá 🙂 Na oběd přišel Lukášovi kulatý lysec o váze 23 kg.
Odpoledne se dělá vedro a ryby přestávají spolupracovat, jen s náhodou zdolávám kapra 16,20 kg opět na Chimeru Red. Lukášovy pruty dál mlčí a za soumraku zdolávám menšího10 kg.
Ve středu ráno mě probouzí záběr, a tak zdolávám statného dvoubarevného lysce 22,50 kg. Po chvíli se za námi stavuje porybný, který má pro nás špatnou zprávu. Druhý den musíme v 8 hodin ráno odjet, protože se zde budou konat závody. Tahle zpráva nás nemile zaskočila, chtěli jsme zůstat alespoň do soboty, ale nedá se nic dělat.
Dopoledne teplota pořád stoupá a zastavuje se na 34,5 stupních a to jak ryby i nás zastavuje. K večeru bylo už příhodněji a proto je potřeba dohnat krmení, snažím se namixovat krmnou směs více atraktivní – ta se skládá z napůlené Chiméry, method mixu Červený kapr, partiklu a to vše přelité ochuceným olejem Krill od Sonubaits. Jak je vidět, po krátké chvíli se ryby ukazují na mém krmném místě a k večeru zdolávám kapra 20,20 kg.
Potěšilo mě, že jsem dokázal tak rychle ryby přitáhnout a přimět je k záběru, po hodině zdolávám silného šupináče 15,40 kg, do rána ještě 3 kapry v rozmezí 15-16 kilo. Ráno balíme s nechutí, ale co se dá dělat, i tak jsem za těch pár dní zdolal několik krásných ryb. Po cestě domů si v hlavě rekapituluji tuhle výpravu a jsem spokojený s výsledkem. Zase se mi potvrdilo, že bez Chiméry Red a Wafters Code Red od Sonubaits neudělám ani ránu.
Příjemné chvíle u vody přeje
Roman Cechmeister