DK-Carp Blog – Druhá půlka sezóny 2020 a „lysý osobák“ – Díl 2/2
První díl najdete ZDE
První díl tohoto rozpůleného blogu skončil uprostřed večera, kdy jsem si chytil svůj nový osobák v lysci a jak jsem naznačil, ten večer to ještě nebylo vše. Zde je pokračování…
Plný euforie jsem ještě nahodil prut zpět na své místo, nicméně má rybářská dušička byla spokojená a já už jsem se viděl doma pěkně v suchu a teple. Dal jsem pokec s Vašíkem, tep už mi pomalu padal do normálu a v tom další záběr. Jízda jako řemen. Následoval opatrný blátivý skluz k prutu a mohla začít další zdolávačka. Čekal jsem kapříka z klasické sorty okolo 10kg, ale najednou se v paprsku čelovky objevilo další mohutné kapří tělo. Opatrně jsem ho dotáhl na mělčinu, kde už ho Vašík na první dobrou podebral. Nakoukl do podběráku a říkal…“ty vole, to si děláš prdel, tenhle je taky hodně dobrej“. Při vážení zjišťujeme, že tenhle šupináč je ještě těžší než předchozí lysec…wow.
Kalhoty jsem měl po pas od bláta, všechny věci mokré, ale bylo mi to v tu chvíli úplně, ale úplně jedno, jen jsem si užíval ten skvělý pocit. Tohle byl jednoduše a bez nadsázky nejlepší večer sezóny. Jen pro pořádek doplním, lysec zabral na Chimeru Red prezentovanou na kombinovaném návazci a šupináč neodolal malému panáčku Apače s plovkou Indian Spice od Sonubaits prezentovaném na fluorocarbonovém D -Rigu.
„Tak to jsem divák“
Říka se, že by člověk neměl usnout na vavřínech, což naštěstí není můj případ, spíš naopak. Takže za pět dní jsem byl opět na místě činu a asi by bylo hloupé jít na jiné místo než posledně. Naštěstí bylo místo volné a Vašek, i když byl u vody dřív než já, mi ho kolegiálně nechal. Helikoptérové montáže letí co můžou, aby se dostaly na správná místa a hned za nimi letí několik hrstí vymáčeného boilies.
S Vaškem zabředáváme do našeho klasického „carp talku“ a čas rychle běží. A tak, jak to většinou bývá, z ničeho nic nás přerušuje rázná jízda na jednom z mých prutů. Kapra pomalu opatrně přitahuji ke břehu a když se mi poprvé ukáže nadohled, tak nevěřím vlastním očím. Na první pohled to vypadá na stejného lysce jako minule. Tahle ryba je na revíru opravdu jedinečná, takže nebylo moc možností ji zaměnit za jinou. Po podebrání a nakouknutí do sítě se mi to jen potvrdilo. Ze startu jsem z toho byl trochu vykolejenej, ale nakonec jsem z něj měl „už podruhé“ obrovskou radost.
„Tak to jsem divák“ stejná ryba podruhé za pět dní. Očividně byl lysák při chuti, futroval před zimou a boilie od firmy Chytil mu očividně přišlo vhod. Tentokrát se mu pro změnu zalíbila jedna těžká koule Apače na kombinovaném návazci z měkké šňůrky a fluorocarbonu.
Tovačov – ukončení sezóny
Už se z toho bude pomalu stávat tradice, ale ukončení sezóny jsme i v uplynulé sezóně naplánovali na nedaleký Tovačov. Musím přiznat, že tahle poslední výprava v roce už není až tak o rybách, ale spíše o dlouhých rozmluvách a hodnocení sezóny s několika rybářskými kamarády. Není potřeba se o nic strachovat, protože tyhle akce vždycky dopadnou více něž skvěle.
Bylo co jíst, co pít, srandy bylo chvílemi až moc a několik ryb jsme přemluvili i k záběru. Opravdu nám nic nechybělo. Předešlou sezónu ryby sice spolupracovaly o hodně líp, ale jak jsem psal na začátku, největší priorita to určitě nebyla.
Tak tohle byla úplná tečka za sezonou 2020 a teď už se pomalu připravuji na sezónu letošní.
Děkuji za vaši přízeň a podporu.
Mějte se fajn a ať se Vám daří, a to nejen u vody.
Dalibor Koutný
